Schaubergrovy zemědělské výzkumy

Dalším závěrem, který Schauberger z těchto pozorování vyvodil, bylo doporučení používat pro výrobu zemědělského nářadí materiál neobsahující železo. K tomu účelu navrhoval měď. Zjistil, že půda obsahující měď dobře drží půdní vlhkost a začal experimentovat s pluhy a dalším nářadím z mědi. Na začátku obložil radlici, obvyklého pluhu měděnými plechy a pod odbornou kontrolou ji vyzkoušel. Půda byla obvyklým způsobem rozdělena na parcely, z nichž některé byly obdělány běžným železným nářadím, jiné měděným. Pokus dopadl velmi příznivě pro měděné nářadí, neboť bylo zaznamenáno jasné zvýšení produkce o 17 až 35%. Na velkostatku Farmleiten-Heuberg u Salcburku se dosáhlo zvýšení výnosu o 50%. Na jednom horském statku u Kitzbuhelu, v nadmořské výšce 1000 metrů, přinesl pokus zvýšení úrody brambor s faktorem 12,5x více, než bylo vysázeno. Docházelo vesměs k nárustu kvantity, ale především kavality. Zlepšila sepekařská jakost obilí, brambory nenapadala mandelinka, snížila se potřeba dusíku atd. 

V letech 1951-1952 provedl Zemědělsko-technický výzkumný ústav v Linci kotrolní pokus s měděným pluhem. Zkouška se týkala pšenice, ovsa, zelí a cibule. Určité parcely byly zpracovány jen železným nářadím, jiné železným nářadím za přidání síranu měďnatého a třetí skupina parcel byla obdělána měděným nářadím. V některých pokusech byl síran měďnatý nahrazen čistou měděnou moučkou. I při těchto pokusech bylo zaznamenáno zřetelné zvýšení výnosů.

Zpráva o těchto úspěších se šířila jako požár a sedláci z okolí Salcburku, kde se pokusy většinou konaly, nazývaly měděný pluh "zlatým pluhem".